Když nemoc zaťuká a modřin přibývá....

Z deníku autistovy matky před tím, než se definitivně zbláznila.... Dnes na téma: Jak se léčí nemocný autista.

Ťuk, ťuk....
"Kdo tam?"
"To jsem já, mocný pán Průjem ruku v ruce s bratrancem Průduškový kašel", ozve se za dveřmi....
A je to tu, opět jedno z období, ve kterém se přiznávám k jednomu ze smrtelných hříchů, Závist se jmenuje, kdybych vyměnila cokoliv, mít alespoň na pár dnů jedno obyčejné "normální" dítě, které jde lehčeji ošálit při užívání léčiv.
Na slovo "Antibiotika" jsem alergická, představa pokousaných prstů, škrábanců po rukou nebo nových modřin skoro po celém těle, mi jde mráz po zádech.

Pepíka nejde ošálit, okamžitě rozpozná, že chuť je trochu jiná a již podruhé podávanou tekutinu s léčivy nepřijme. Pokud jde o sirup, tak dostat do úst injekční stříkačku s léčivy by se dalo přirovnat ke psím zápasům bojové rasy. Dva dospělí mají co dělat, aby jsme malé pětileté dítě udrželi v klidu. Druhá část je náročnější. Otevřít pusu a propasovat injekční stříkačku do dutiny ústní, hrubý odhad dvacet až třicet minut. Třetí fáze, vstříknout léčivo do úst, zde velké varování!!! Vyprsknutí léčiv do vašeho obličeje a znovu si projítí fáze dvě. Čtvrtá fáze, odhadnout, zda skutečně bylo léčivo polknuto. Varování číslo dvě, i po deseti minutách se stává velmi často, že léčivo bude vyprsknuto do vašeho obličeje, což se opět dostáváme k fázi dvě. Za úspěch je považováno polknutí alespoň jedné třetiny doporučené dávky.

Nedej bože, když se jedná o tabletky. Varianta podání tablety do úst je nemyslitelná. Zde přichází v úvahu rozdrtit tabletku a zamíchat ji do pitiva. Dilema jest, když pitivo nesmí být šťáva ani džus natož mléko, jelikož příbalový leták křičí, nic kyselého a pan Průjem zase, nic mléčného!!!! A rozdrtit tabletku do coly, no nevím jak vy, ale už jen vizuálně to vypadá hrozivě.

A proto s každou novou nemocí musíme přijít s novou metodou podávání léčiv. Jednou jsem dokonce upekla plněný rohlík šunkou a sýrem a do těsta vmíchala rozdrcený lék. Prošlo mi to dvakrát, po třetí již bylo rozpoznáno a zavrženo. Občas zabírá smočit lék do čokolády, aby alespoň trochu připomínal lentilku. Zde hlásím také pouze částečný úspěch, do té doby, než-li rádoby bonbon rozkousl. Asi nejúspěšnější pokus byl, vydlabat do maxi kinder čokolády otvor a nasypat rozdrcené léčivo a zakamuflovat, ale i toto bylo prokouknuto.

Takže prosím o držení všeho možného :)) jelikož dneškem počínaje nám začíná čtrnáctidenní doba temna. Snad na nás tentokráte zase nepřijde udání, že týráme děti.

Zase někdy... Pajuš